Při dlouhém cestování hrozí žilní trombóza, objeví se otok a bolest

Hrozí už po více než čtyřhodinovém sezení, například cestování autem, vlakem či letadlem. Někdy se trombóza objeví až osm týdnů po takové cestě. V tiskové zprávě o tom informoval cévní chirurg Slavomír Rokošný z Centra žilní chirurgie Iscare.

Důležitou prevencí je dostatečný přísun tekutin, při cestování asi 250 mililitrů za hodinu. „Oproti tomu pití alkoholu, kávových nápojů a užívání utlumujících léků ještě více vede k celkové dehydrataci a napomůže vzniku problému,“ vysvětlil.

Pomáhá také krátké dvouminutové cvičení nohou každou půlhodinu, například natahování a pokrčování nebo kroužení kotníky. Každé dvě hodiny by se pak cestující měl krátce projít. „Pokud při cestování trpíte otoky a křečemi v nohách, je dobré také zvážit použití akupresurních punčoch,“ dodal.

Prvními signály takzvané chronické žilní nedostatečnosti jsou drobné žilky nebo takzvané křečové žíly. S nimi se podle odborníků potýká 60 až 80 procent populace, kvůli těhotenství a hormonálním změnám jsou častější u žen. Stav zhoršuje i obezita a dlouhé sezení či stání.

S věkem se zhoršuje kvalita žilní stěny i pevnost kůže.

„Podstata problému tkví v tom, že krev neproudí správně, tedy k srdci, ale vrací se v povrchním žilním systému, což způsobuje zvýšený tlak v povrchních žilách,“ popsal Rokošný. „Postižená žíla a její větve se dále roztahují, a to vede k vzniku různých stadií žilní nedostatečnosti od drobných žilek, přes klasické varixy až po kožní změny, v nejhorším případě až ke vzniku bércového vředu,“ doplnil.

S rozšířenými žilkami se podle něj podle odborné literatury potýká 26 procent populace, s křečovými žilami 19 procent.

U osmi procent lidí vznikne otok, u čtyř procent kožní změny a přibližně jeden člověk ze sta má bércový vřed, tedy přetrvávající poškození kůže.